Princip klimatizace

Principy použití klimatizace

Stalo se vám už někdy, že jste seděli v příjemně vychlazené místnosti a přemýšleli, jak ona krabice připevněná na zdi, které se říká klimatizace, funguje? Princip je opravdu velice jednoduchý, a proto si ho také velice jednoduše popíšeme.

Mnoho lidí si o klimatizaci myslí stejně milnou informaci, jako například o ledničce, a to takovou, že jak klimatizace, tak právě lednička, vytváří chlad. Není tomu ale ani zdaleka pravda. Vlastně tomu není pravda vůbec. Klimatizace, stejně jako chladnička, odebírá teplo z komory nebo pokoje, a to následně uvolňuje přes ventilátor z místnosti ven (v případě některých typů přenosných klimatizací pak černým žebrováním koordinovaně zpět do místnosti). Vyzkoušet si můžete například právě u lednice. Pokud dáte ruku dovnitř, ucítíte chlad. Pokud ale dáte ruku za lednici, kam se nejčastěji vypouští ona přebytečná tepelná energie, ucítíte teplo.

Princip klimatizace je ale o trošku složitější, a samotný proces klimatizace je složen z několika po sobě jdoucích fyzikálních procesů. Kompletní proces klimatizace se pak standardně dělí na tři samostatné fáze. První fází je takzvaná komprese, kdy kompresor nasává chladivo (bývá ve formě par umístněno v nějaké dobře izolované nádobě) a následně jej stlačuje pod velice vysokým tlakem. Při tomto stlačování se samozřejmě páry také zahřívají. Po fázi komprese následuje fáze druhá, nazvaná kondenzace, lidově řečeno pak předávání tepla. Stlačené páry z předchozí fáze jsou prudce ochlazovány, čímž dochází k jejich kondenzaci. V kondenzované formě pak jsou rozprašovány ve formě mikroskopických kapiček do takzvaného výparníku. Ve výparníku se pak mísí se vzduchem, který je ventilátorem distribuován do místnosti za odchodu vzduchu teplého.

Moderní klimatizační jednotky už nemusí sloužit pouze k ochlazování místností, ale stejně dobře poslouží také při chladných večerech jako teplomety. Stačí zaměnit chod jednotlivých fází pomocí jednoduchého přepínače a klimatizace může působit jako topení.